Kouzelnická hůlka – jeřabina
24. května 2021.
Soustružená kouzelnická hůlka z jeřabinového dřeva.
Kouzelnická hůlka s následujícími vlastnostmi:
- Jeřabinové dřevo
- Blána z dračího srdce
- 14 palců
V minulosti jsem několik hůlek inspirovaných Kouzelnickým světem J. K. Rowlingové dělal. Ozvala se mi kamarádka, že její maminka se známými hraje RP hru ve světě Harryho Pottera a ráda by jí dala dárek. Hůlku, samozřejmě. Co jiného? Dokonce jsem dostal i obrázek pro inspiraci, jak by mohla vypadat.
Zadání jeřabinové hůlky
Hezká, že ano? A k tomu trošku příběhu: hůlka je zděděná po dědečkovi. Takže je stará. Docela dost stará. Měla by proto aspoň trochu staře vypadat.
Jeřabinové dřevo mi sehnala a osobně se pustila do lovu draků. Myslím, že žádného neulovila, i když tvrdí, že ano. Podezřívám ji, že blána ze srdce, kterou osobně vypreparovala a usušila, bude nejspíš hovězí a ne dračí. Ale pro nedostatek důkazů, které by ji mohly usvědčit ze lži, budu nadále předpokládat, že skutečně jde o draka.
Na předloze je nápadné to, že je nenápadná. Ale zato by šla popsat jako rotační těleso. Což mě přivedlo k nápadu. Vždycky jsem si chtěl zkusit něco se soustruhem. A nikdy jsem žádný neměl v ruce. Pořídil jsem si při téhle příležitosti levný z Lidlu a udělal pár pokusů na odřezcích dřeva, abych získal aspoň trošku praxe.
Napoprvé to bylo až překvapivě uspokojivé a zábavné. Škoda, že práce se dřevem dělá vždycky tolik bordelu. Nemám na dílně pořešeno nic jako odtah prachu a pilin, tak mě bude čekat dost uklízení.
Získal jsem trochu sebedůvěry a pustil jsem se rovnou do soustružení samotné hůlky. Nejprve nahrubo a potom podle nákresu začít tvarovat. Struhy dodané spolu se soustruhem jsou na první pohled nic moc, nechtělo se jim vůbec držet ostří. Chvílemi jsem zkoušel použít i jiné dláto. Bylo to mnohem lepší, ale není určené pro soustružení a má krátkou rukojeť, takže se hůř drželo. Nakonec se mi povedlo dostat přes fázi „kláda“ do fáze „baseballová pálka“ až do fáze „vcelku obstojná hůlka“!
Teď je čas na barvení. Je docela mrzuté, že když chcete, aby dřevěné rekvizity působily co nejvíc jako dřevo, tak nestačí, aby byly ze dřeva a je potřeba je barvit. Jdeme na to. Použil jsem lazuru s odstínem ořech. Je docela hezká tmavá a vypadá na hůlce dost fajn. Ovšem bylo potřeba zvýraznit stáří. Vzal jsem brusné rouno a část pečlivě nabarvené hůlky jsem jím obrousil. Hlavně hrany a vystouplá místa, jako by byla odřená a ošoupaná. Bylo potřeba se zbavit jednolitosti a rovnoměrnosti barevného nátěru. Na závěr jsem chtěl, aby i dotykově působila starším zašlým dojmem, proto jsem ji ošetřil voskem na dřevo. Opravdu to působí mnohem přesvědčivějším dojmem stáří, než syntetické laky.
Nezapomněli jsme na něco? Hůlka z Kouzelnického světa přece musí mít jádro! Ne že by bylo extra důležité – nikdy nebude vidět. Dost lidí, se kterými jsem mluvil, jádro z tohoto důvodu vůbec neřeší. Přijde mi ale hezké, když tam je alespoň symbolicky. A navíc – když už jsme toho draka ulovili… Nemám nástroje, abychom dali jádro tak, jak má být: po celé délce hůlky. Vyvrtal jsem otvor jenom do rukojeti, vložil blánu z dračího srdce, dírku uzavřel špalíčkem, zabrousil a jak se dalo čekat – nic není vidět a nikdo nedovede potvrdit, že tam něco je. Ale my víme, že je, a máme z toho radost!
A hotová hůlka na závěr.
