Kouzelnická hůlka – trnová
15. ledna 2023.
Replika smrtijedské trnové hůlky z Kouzelnického světa. Podle mnohých fanouškovských teorií se jedná o hůlku, kterou Selwyn použil k zabití Hedviky.
Kouzelnická hůlka s následujícími vlastnostmi:
- Lipové dřevo
- Pero z fénixe (ve skutečnosti červené pero z bažanta)
- 12,75 palců
Hůlka je vyrobená z lipového hranolu. Na papír jsem si obkreslil základní tvar, vyřízl, a pomocí pásové a stopkové brusky jsem dřevo dostal do správného tvaru. Trny jsem prozatím vynechal, doplním je později.
Jemné broušení bylo potřeba jenom decentně. Hůlka má mít organický, přírodní a zanedbaný vzhled. Dosáhnout toho je ve skutečnosti těžší, než se zdá.
Většinou je pro mě jednodušší udělat přesné, hladké a opracované tvary, než rekvizity, které mají vypadat hrubě, neopracovaně. Přiblížit se takovému výsledku, aby to zároveň nevypadalo doopravdy odflákle a doopravdy neuměle, chce víc pečlivosti.
Trny jsou vyrobené z polymerové modelovací hmoty. Aby skutečně držely, vyvrtal jsem do čepele hůlky dírky a zasunul do nich zahnutý drát. Ten jsem pojistil zbytečně štědrou dávkou kyanoakrylátového lepidla.
Samotné trny mi trvaly skoro hodinu. Mnohem déle, než jsem čekal, že to bude trvat. Ale nakonec se to povedlo.
Barvení byla už zábavná část. Jako obvykle, i tady se vyplatí použít víc barev a postupně je na sebe vrstvit. Tmavě hnědý základ, který jsem na vystouplých místech mírně strhnul brusným rounem, aby poněkud vystouply hrany. Ale pozor na trny, ty jsem chtěl mít zakryté celé.
Další byla světle hnědá olejová barva na celé hůlce krom trnů. Tím dostala teplejší nádech, který se doplňuje s tmavě hnědým podkladem. A zároveň jsem trny zvýraznil transparentní červenou barvou. Originální předloha to tak sice nemá, ale připadalo mi, že to tím získá trochu zajímavější nádech.
Na závěr jsem použil černou olejovou barvu. Hlavně na lůžcích trnů, kde to prohloubí přechod mezi světlejší hnědou čepelí a hnědočervenými trny. Většinu olejových barev jsem setřel papírovou utěrkou, abych se zbavil přebytečné barvy a zůstaly mi z ní jenom nádechy a kontrasty. Je to sice drobnost, ale výsledným rekvizitám to vždycky dodá strašně moc opravdovosti.
Po několika dnech, když zaschly olejové barvy, jsem hůlku přelakoval polomatným lakem. Na fotkách bohužel vypadá až moc lesklá. Ale ujišťuju vás, ve skutečnosti vypadá úžasně.
