Placka – Krotitelé draků
23. února 2021.
Placka, odznak nebo také pin či button. Logo Krotitelů draků se spendlíkem, aby šlo připnout na batoh nebo oblečení.
Placka (odznak) s logem Krotitelů draků. Velikost 70 mm.
Tentokrát mám video ukazující celý postup výroby.
Když jsem se měl poprvé setkat s lidmi z produkce Krotitelů draků (šel jsem tam na opravu 3D tiskáren, ale to je jiný příběh), přemýšlel jsem, že bych s sebou mohl vzít nějakou rychle vyrobenou drobnost jako dárek. Navíc mě zrovna čerstvě nadchla technika patinování pomocí olejových barev a chtěl jsem si ji užít co nejčastěji. V tomhle ohledu má logo Krotitelů rozhodně velký potenciál. Ale neměl jsem moc času, necelých 24 hodin.
Rychle jsem ho tedy obkreslil, vytiskl a vyrobil tři prototypy. I když to tím mělo skončit, ukázalo se, že dárky mají úspěch a byl jsem požádán, jestli bych jich neudělal celou sérii jako odměny pro jejich Patrony na Startovači.
Na tuhle sérii o dvaceti kusech jsem dostal logo ve velkém rozlišení. Nebylo ve vektorech, ale to není problém, který bych neuměl vyřešit – obkreslovat obrázky přece umím už od školky.
Vektor jsem naimportoval do 3D editoru (Fusion 360), extrudoval jsem základnu i logo a na zadní stranu přidal slot pro budoucí špendlík (brožový můstek, dá se koupit v galanterii nebo potřebách pro výrobu bižuterií) a vytisknul.
Vytištěním práce nekončí. V mém případě tím většina práce teprve začíná. Brusným papírem jsem obrousil přední a zadní stranu, abych se zbavil viditelných stop po tisku a zaoblil jsem hrany brusnou houbičkou. Očistil od prachu a nastříkal silnovrstvým plničem (jde použít i tmel ve spreji). Po zaschnutí jsem tmel obrousil jemným brusným papírem (používám většinou zrnitost 400–600) za mokra. Potom jsem použil béžovou plnící základovou barvu a finální vrstva barvy byl odstín slonová kost nanesený airbrushem. Všechno nechat důkladně zaschnout a následně nalakovat.
Hotovo? Skoro.
Teď přichází ta zábavná věc. Všechno upatlat a ušpinit. Na obrázku vidíte, jaký rozdíl udělá patina oproti čistě nabarveným plackám. Na tuhle techniku jsem si oblíbil olejové barvy. Mám tu černou a pálenou sienu. Dají se s nimi vytvořit moc hezké efekty špíny, rzi nebo mastnoty, podle toho, v jakém kontextu a poměru se použijí.
Protože olejovým barvám trvá spoustu hodin, než začnou zasychat, tak tady není moc co zkazit a z připravených nalakovaných placek se dá tahle barva snadno setřít. Vlastně je to přesně to, co chci udělat. Štětcem jsem nanesl barvy na placku ve velmi štědré vrstvě, hlavně do všech záhybů, spár a hlubokých míst. Tam, kde se bude špína nejvíc usazovat přirozeně. Potom jsem papírovou utěrkou barvu setřel. Ne všechnu, jenom volně z vyvýšených míst tak, aby ve spárách zůstala. Tím se vytvoří moc pěkný kontrast a rekvizita potom vypadá použitě, staře, upatlaně.
U těchto placek jsem si mohl dovolit být s patinou štědřejší a nechat jí tam víc. Kde jsem jí setřel moc, nebo kde se mi nelíbila, tam se dá znovu nanést, pak znovu setřít a opakovat tak dlouho, dokud nejsem spokojený.
Velké poděkování patří Alžbětě, která chtěla být u toho, když je budu dělat, a velmi mi pomohla nejenom s broušením, ale zejména s barvením.
